Mezinárodní den žen je oficiálně uznávaným svátkem OSN od roku 1975. První podobu mu však vtiskla první ženská konference Druhé internacionály.
MDŽ je svátkem, který ženy dodnes využívají k protestům. V Česku je tento svátek často spojován se socialismem, kdy se konaly velkolepé slavnosti, muži popíjeli a obdarovávali ženy karafiáty a bonboniérami. V domnění, že se jedná o uměle vytvořený svátek, jej mnoho lidí přestalo slavit. Po roce 1989 z kalendářů naprosto vymizel. Do kalendářů se začal vracet v novém tisíciletí a až roku 2004 byl zařazen mezi významné dny.
Den žen je spojován s 8. březnem, v tento den roku 1908 New Yorské švadleny stávkovaly za zlepšení životních podmínek. Usilovaly o zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd a zákazu práce dětí. Tenkrát se sešlo na 15 000 žen, které pochodovaly na protest, požadovaly volební právo. Heslem stávky bylo „chléb a růže”. Chléb symbolizoval ekonomické nejistoty a růže zlepšení životních podmínek.
Roku 1910, na první ženské konferenci Druhé internacionály v dánské Kodani, německá socialistka Clara Zetkin prosadila zavedení mezinárodního dne žen, jako připomínku demonstrací švadlen v USA. Tehdy ovšem přesné datum stanoveno nebylo. 19. března roku 1911 se poprvé slavil Mezinárodní den žen v Rakousko-Uhersku, Dánsku, Německu a Švýcarsku. Tento den využívaly ženy k demonstracím proti diskriminaci. O dva roky později bylo pevně stanoveno datum 8. března. V období první světové války byl pak svátek spojován s protesty proti válce. Únor roku 1917 byl měsícem, kdy ženy opět vyšly do ulic, tentokrát v Petrohradě. Týden poté ruský car abdikoval a dočasná vláda schválila volební právo ruským ženám.
Mezinárodní den žen oficiálně schválila Organizace spojených národů (OSN) až roku 1975. Tento rok je uznáván jako Mezinárodní rok žen.